ZPĚT

NATO – CAM pro vyšší efektivitu péče

Severoatlantická aliance a CAM

Severoatlantická aliance (NATO) je další významnou nadnárodní organizací, jejímž členem je i Česká republika, která reflektuje celosvětový vývoj v oblasti zdravotnictví, pokud se jedná o stále častější využívání alternativních metod CAM.

V rámci Severoatlantické aliance existuje Organizace pro vědu a technologie (Science and Technology Organization, STO). Organizace pro vědu a technologie (STO) je pomocný orgán NATO, který má stejné právní postavení jako samotné NATO a byl vytvořen v rámci Severoatlantické smlouvy. STO byla založena s cílem co nejlépe využít kolektivní potřeby NATO, národů NATO a partnerských národů v oblasti vědy a techniky. STO je provozována pod vedením Severoatlantické rady; ta delegovala činnosti STO na představenstvo, skládající se z vedoucích pracovníků států NATO v rámci odboru pro vědu a technologie (S&T), jemuž předsedá vedoucí vědecký pracovník NATO, vysoce uznávaný vedoucí odboru S&T při NATO, který je trvale přidělen do ústředí NATO v Bruselu, a zároveň je hlavním vědeckým poradcem vedení NATO. (111)

Při této organizaci je ustavena Výzkumná pracovní skupina lidských faktorů a medicíny 195 (HFM-195), která byla v roce 2010 pověřena vypracováním studie „Intervence integrativní medicíny pro vojenský personál“ (Integrative Medicine Interventions for Military Personnel). Skládá se z odborníků v oblasti integrativní medicíny ze šesti zemí, a sice z Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska a Spojených států a dále hostů z Velké Británie a Koreje. (112)

Cílem skupiny bylo získat a zhodnotit data jednotlivých zemí ohledně využívání CAM mezi vojenským personálem (důvody, frekvenci, přístupnost), přijatelnosti CAM ze strany vedení vojenských organizací a posoudit současný právní status týkající se využití a implementace. Skupina byla založena jako první krok, po kterém má pokračovat práce dalších výzkumných skupin, konference a symposia, které by byly zaměřeny na implementaci vybraných metod CAM v celém NATO se současnou analýzou účinnosti, nákladové efektivity, vhodnosti a přijetí těchto metod. (113)

Výstupem je obsáhlá technická zpráva s názvem Intervence integrativní medicíny pro vojenský personál, která byla publikována v roce 2017, dokumentující současný stav komplementární a alternativní medicíny ve státech NATO a zároveň její možnosti využití a přijatelnost pro vojenský personál. (114)

Jmenovaná zpráva se na svých téměř 250 stranách podrobně věnuje možnostem využití integrativní medicíny v rámci péče o vojenský personál sil NATO. Hodnotí jednotlivé léčebné modality (např. akupunktura, meditace, programy na rozvoj mysli, biofeedback, spiritualita, atd.) i celé léčebné systémy zdravotní péče (např. tradiční čínská medicína, ajurvéda, tibetská medicína); dále se věnuje historickému a kulturnímu pozadí, využívání integrativní medicíny ve zdravotnické praxi členských států NATO a také zkušenostem s využitím integrativní medicíny na ministerstvu obrany USA. (115)

Důvody, pro které byla studie vypracována, jsou následující:

  • Obliba CAM či integrativní medicíny roste jak mezi civilním obyvatelstvem, tak vojenským personálem, který stále více přebírá zodpovědnost za své zdraví. Protože panuje nespokojenost se stávajícím systémem zdravotní péče a vedlejšími účinky léků, lidé stále více upřednostňují nekonvenční způsoby léčby. Uvádí se, že vojenský personál využívá CAM ve stejné či dokonce vyšší míře než civilní občané; „dle vykázaných dat více než 50% vojenské populace, včetně jejich rodinných příslušníků, využilo v minulých letech terapií CAM“. (116)
  • Náklady na zdravotní péči rostou, přičemž armádní rozpočty klesají, což může ohrozit udržitelnost systémů vojenské zdravotní péče; je třeba, aby se zdravotnické systémy adaptovaly a přehodnotily současný stav. (117)
  • Je nezbytné zohlednit vzdělávací aspekt a mezinárodní prostředí organizace NATO, tj. v oblasti CAM a integrativní medicíny vzdělávat vedoucí armádní činitele a profesionály v oblasti zdraví takovým způsobem, aby tyto systémy byly dostupné i v mezinárodním měřítku. (118)

Mimo konvenční medicínu existují léčebné systémy – staré i novější – které se těší velké oblibě. „Podle Národní statistické zprávy o zdraví z roku 2002 až 62% pacientů v USA využilo léčbu CAM v předchozích 12 měsících“. (119) Jak vyplývá ze zprávy, bylo by dobré se zamyslet i nad možnostmi jejich začleňování do systému zdravotní péče. Stále více je apelováno na holistický přístup, který spočívá v koncepci integrativního zdraví a léčby. Je třeba zkoumat nová paradigmata a reálně se zabývat možnostmi partnerské spolupráce konvenční medicíny s medicínou alternativní. (120)

Důvodů se nabízí mnoho; jedním z nich je nespokojenost pacientů s neosobním automatizovaným přístupem při určování diagnózy a medikace. Zpráva uvádí, že “úmrtí způsobené iatrogenními příčinami je třetí nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech, přičemž chybné medikaci a nežádoucím účinkům lze v téměř 50% případů předejít.“ (119)

Dalším velmi často skloňovaným pojmem je nákladová efektivnost, která se stále naléhavěji dotýká systémů zdravotní péče. „V USA náklady na zdravotní péči představují více než 17% HNP a očekává se, že do roku 2024 dosáhnou téměř 20% HNP“ (119) a „roční náklady americké vojenské zdravotní péče se v období od roku 2001 do roku 2007 více než zdvojnásobily z $17 na $35 miliard dolarů. Očekávalo se, že se do roku 2015 tyto náklady opět téměř zdvojnásobí. To představuje 12% amerického rozpočtu na obranu“. (121)

Jedním z hlavních důvodů pro odmítání systémů CAM je tvrzení, že konvenční medicína je „založena na důkazech“, zatímco CAM údajně na důkazech založena není.
„Když vezmeme konvenční medicínu a do databáze PubMed zadáme klíčové slovo ‘výzkum‘, tak pouhá 3% z téměř 450.000 citací jsou uváděna jako randomizované kontrolované studie (RCT). To není příliš dobrý výsledek.“ (122)

V souvislosti s důkazními prostředky se dále nabízí pohled na praxi týkající se "preskripce léčivých přípravků mimo registrované indikace", kdy „téměř 75% pediatrických léků je předepisováno mimo registrované indikace, což vás donutí uvažovat, zda v této souvislosti nejsou naše děti pokusnými morčaty. V Archivu interního lékařství (Archives of Internal Medicine) bylo uvedeno, že celkem 73% užití neregistrované indikace má malou nebo nulovou vědeckou podporu.“ (122)

Na základě těchto faktů se zpráva zamýšlí, zda například tato praxe „off-label preskripce“ se nestává již součástí alternativních postupů: „možná, že jsme svědky toho, že je vyžadován dvojí standard, který očekává, že modality CAM musí být založeny na důkazech, přičemž ve skutečnosti většina konvenčních léčeb není.“ (122)

Zpráva také poukazuje na nutnost rozlišovat invazivnost metod a možné důsledky léčby pro pacienta. Používají se více a méně invazivní metody léčby, proto je třeba tento fakt zvážit i v rámci výzkumných snah. „Jednoduchá meditativní dýchací technika by neměla vyžadovat stejnou úroveň důkazů, jaké je třeba při umístění srdečního stentu. Technika dýchání může způsobit malou až nulovou míru poškození. Proto mohou praktici tuto techniku provádět současně s výzkumem.“ (123)

 

Celosvětový trend zavádění CAM do zdravotnické praxe se projevuje rovněž ve skutečnosti, že v USA existuje na federální úrovni mnoho iniciativ, které se týkají výzkumu CAM a zavádění CAM do systémů zdravotní péče. Např.: (124)

  • V roce 1993 založení Úřadu pro alternativní medicínu (OAM) v rámci Národního ústavu zdraví (NIH), USA. Tento úřad, nově pod názvem Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH), zvýšil svůj roční rozpočet na výzkum z přibližně 1 milionu dolarů (v roce 1993) na více než 123 milionů dolarů v roce 2014, v této souvislosti se každým rokem počet citací v databázi PubMed zvyšoval o 25%;
  • V roce 1999 založení prvního Konsorcia akademických center zdraví pro integrativní medicínu, dnes v rámci tohoto Konsorcia funguje 60 ústavů, které pracují na osnovách pro lékařské vzdělání, standardech pro výzkum integrativní medicíny a začleňování alternativních metod do klinické péče;
  • Klíčová iniciativa Americké armádní telemedicíny a Centra pro výzkum pokročilých technologií (TATRC) se zabývá rozvojem služeb integrativní medicíny zaměřených na optimální léčebné prostředí, léčbu progresivní bolesti a odolnost;
  • Národní centrum excelence Intrepid (NICoE) v Bethesdě, ve spolupráci s Centry excelence ministerstva obrany pro psychologické zdraví a traumatická zranění mozku, otevřelo holistické integrativní centrum pro léčbu vojáků;
  • V roce 2014 několik vysoce postavených úřadů federální zdravotní péče zařazuje do svých systémů metody integrativního zdraví a léčby;
  • Americká administrativa pro záležitosti veteránů pracuje na provádění doporučení Komise Bílého domu pro politiku v oblasti komplementární a alternativní medicíny;
  • V roce 2014 Zdravotní agentura obrany Spojených států vydává „Zprávu pro Kongres o integrativní medicíně ve zdravotnickém systému“, kde se uvádí, že 120 (29% z 421) vojenských zdravotnických zařízení nabízí 275 programů CAM. Celkovým doporučením Zprávy bylo, že vojenský zdravotní systém zhodnotí a zváží rozsáhlé provádění nákladově efektivních programů CAM, které splňují pokyny pro bezpečnost a účinnost.

Oblibu CAM v zařízeních Ministerstva obrany Spojených států amerických také demonstruje průzkum (2005 – 2009), během kterého byl zaznamenán významný nárůst služeb integrativní medicíny ve svých zařízeních. Ve sledovaném období se například dostupnost duchovní léčby zvýšila o 500% a počet poskytovatelů integrativní medicíny o 400%. Dle průzkumu Ministerstva pro záležitosti veteránů 88% zařízení spadajících pod Úřad pro zdraví veteránů uplatňuje služby integrativní medicíny buď v místě, nebo na doporučení. (125)

Výzkumný tým se zabývá i potenciálem vybraných systémů. Mezi technikami sebepéče zohledňuje také energetické praktiky jako vznikající vědní obor, který je založen na energii živého organismu (nazývané např. životní energie, vitální energie, prána, životní síla). Tento typ léčby je možno provádět až po řádné průpravě. (126)

Tato technická zpráva nabídla nový pohled na poskytování zdravotní péče a doporučuje podniknout další kroky směřující k efektivnímu zapojení metod integrativní medicíny do vojenských zdravotnických systémů NATO – prováděním přezkumů a hodnocení integrativního zdraví a léčby se zaměřením na zavádění vybraných praktik; vzdělávání pacientů, poskytovatelů a tvůrců politik; analýzy klinických výsledků a osvědčených postupů; vytváření společných výzkumných iniciativ zaměřených na efektivnost nákladů a zohledněním nových paradigmat a modelů péče. (127)